Drobečková navigace

Úvod > Martinický zpravodaj > Ročník 2005 > Srpen 2005 Číslo 4 Ročník XV.

Srpen 2005 Číslo 4 Ročník XV.

Martinická stříkačka na těchto závodech tažená polskými koňmi.

 

II. Europejskie i V. Krajowe zawody sikawek konnych - Cichowo 2005, Polsko.

 

 

 

 

"Letošní léto nestálo za nic", slýcháme v diskusích ve svém okolí. Možná nebylo z nejteplejších, možná pršelo více než jindy, ale třeba se nám to jen zdá. Třeba se s námi rozloučí pěkným počasím na závěr prázdnin. Podíváme-li se na věc z jiného úhlu pohledu, pak buďme vděční za takové počasí, jaké máme! Netrápí nás hurikány ani spalující vedra, nemáme zemětřesení ani tsunami. Dobře, že ten náš praotec zakopl o Říp a dál už se mu nechtělo.

 

Zprávy ze zasedání RO a ZO

 

V minulém čísle Zpravodaje jsem tuto rubriku zahajoval pozvánkou na červnové zasedání zastupitelstva obce. Dnes ji zahájím informací o výsledku jednání. Zastupitelstvo obce schválilo rozpočtový výhled na roky 2006 a  2007, dále zprávu o kontrole hospodaření obce bez výhrad a závěrečný účet za rok 2004, rozpočtová opatření na rok 2005 a použití nerozděleného zisku z hospodářské činnosti za rok 2004 v hlavní činnosti obce. Dále byl schválen hospodářský výsledek příspěvkové organizace Základní škola Martinice v Krk. za rok 2004 a prodej pozemků ppč. 450/5, 456/9 a 456/10 (v Dolcích). Zastupitelstvo vzalo na vědomí zprávu o kontrole hospodaření v p.o. ZŠ Martinice v Krk. za rok 2004 a informaci o novele zákona o vodách č.20/2004 Sb.. Podle tohoto zákona končí platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31.prosince 2001, nejpozději dnem 1. ledna 2008. Jinými slovy - každý kdo má septik, žumpu nebo jiné zařízení k likvidaci odpadních vod, musí do uvedeného data požádat odbor životního prostředí MÚ Jilemnice o vydání nového rozhodnutí o povolení k nakládání s odpadními vodami, pochopitelně podle podmínek nového zákona. Bližší informace podají pracovníci příslušného odboru.

Rada obce  schválila úpravu cen některých produktů a služeb v souvislosti s registrací obce jako plátce DPH, smlouvu s Libereckým krajem na poskytnutí dotace na výstavbu kanalizace pod čp. 37 a příspěvek na vydávání časopisu Krkonoše.  Dále byla schválena smlouva s firmou Antee na vytvoření internetových stránek obce a poplatek pro podnikatelské subjekty za umístění odkazu na vlastní www stránky na www stránce obce ve výši 100,-Kč/rok.

Na vědomí vzala RO informaci o jednání s firmou Šindy o změně trasy telefonního kabelu pro společnost LESS a.s., informaci o stížnosti na dopravní situaci u zvonice v souvislosti s novým dopravním značením a informaci o jednání s firmami EkoKom a Marius Pedersen o možnosti rozšíření sběru tříděného odpadu. Jedná se zejména o tzv. „krabicové“ obaly (Tetrapack) a všechny druhy plastů mimo PET lahve. Na tyto komodity nebudou použity kontejnery, ale sběr bude probíhat přímo v domácnostech do speciálních pytlů. Ty budete moci zakoupit na OÚ podobně jako známky. O podrobnostech budete v nejbližší době informováni prostřednictvím letáků, které budou rozeslány do všech domácností.

ing. Jan Jindra, starosta

 

Zprávy OÚ

www.martinicevkrk.cz

Pokud na svém PC napíšete tuto adresu, otevře se Vám internetová stránka Obce Martinice v Krkonoších. Byla spuštěna teprve nedávno a je stále ve stádiu rozjezdu. Rychlejšímu startu zatím brání dlouhodobé onemocnění ing. Petra Pěničky, který stránku bude doplňovat a vylepšovat. To, aby byla stránka stále aktuální a plná potřebných informací, bude trošku záviset i na ostatních občanech naší obce - potenciálních přispěvatelích. Doufáme, že elektronická forma bude pro mnohé přijatelnější než papírová a tudíž stránka i Zpravodaj obce získá mnoho nových dopisovatelů! Petrovi přejeme brzké uzdravení a hodně elánu do práce na obecních www stránkách.

-jj-

 

Martinická sláva

S tímto nadpisem byl v červencovém čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory otisknut článek o slavnosti požehnání zvonice sv. Jana Nepomuckého.

 

 

Uzavírka silnice

Z důvodu opravy železničního mostu v Roztokách u Jilemnice bude od 24. 8. do 1. 10. 2005 uzavřena silnice z Martinic v Krkonoších do Roztok. Objížďka povede z Jilemnice do Mříčné, Kruhu a Roztok.

Upozorňujeme, že z tohoto důvodu od 24. 8.  do 1. 10. 2005 bude autobusová linka 670068 Jilemnice-Kruh-Svojek také vedena objížďkou přes Mříčnou a autobus tedy do Martinic nebude zajíždět. 

 

 

Informace MUDr. A. Erlebachové

V době dovolené od 29. 8. do 17. 9. 2005 bude zastupovat MUDr. Válek, a to:                            od 8.00 do 12.00 hodin. 

pondělí, středa, čtvrtek   v ordinaci zdravotního střediska ve Studenci

úterý, pátek                  v ordinaci na Horkách u Staré Paky

 

 

Sběr nebezpečného odpadu

provede v naší obci firma Severočeské komunální služby, s.r.o. Jablonec n. Nisou v neděli 23. října 2005 dle tohoto časového rozpisu:

9.30 - 9.40 hod.             u konzumu SD Jednoty

9.45 - 9.55 hod.             u KD

 

Listujeme v obecní kronice - 120 let od otevření základní školy

 

V letošním roce si připomínáme 120 let od otevření základní školy. Stalo se tak v roce 1885. První záznamy o výuce v obci jsou již z r. 1786, kdy se vyučovalo převážně po domech. Zákonem ze dne 14. 5. 1869 bylo navštěvování školy prodlouženo o dva roky, čímž se počet žáků značně zvětšil průměrně na 150, na kterýžto počet mají býti dva učitelé. Na základě tohoto zákona povolila Zemská školní rada rozšířiti zdejší školu jednotřídní na dvoutřídní, což se stalo již v roce 1878 a vyzvala Okresní školní radu, aby se postarala o novou školní dvoutřídní budovu, poněvadž dosavadní v čp. 73 (Jiroušovi pod školou) uznala za nedostatečnou, malou a nezdravou. Dne 16. prosince 1883 obec zakoupila od Josefa Jirouše domek čp. 68 za cenu 1065 zlatých. Již v únoru 1884 byl dům zbořen a materiál z něho odkoupil zpět pan J. Jirouš za 175 zl. Byl zakoupen i pozemek o výměře cca 16 a od Františky Haškové za 800 zl., který s pozemky u domku čp. 68 hraničil. 24. června 1884 byl položen k nové školní budově základní kámen. Na dobu, než se škola vystavěla, byla pro druhou třídu pronajata počátkem roku 1885 místnost od M. Bukovské v čp. 14 (Čivrný Gustav).

Budova školy se podle prvního plánu vypracovaného stavitelem Volfem z Nové Paky zdála obecnímu zastupitelstvu úzká. Proto dal starosta obce František Horáček vypracovat nový plán staviteli Horkému z Jilemnice. V konkurzu na provedení stavby dne 19. 5. 1884 nabídl nejmenší cenu  stavitel Josef Pošepný z Jilemnice, který "najmul stavbu mimo hmoty za 4480 zl. za závazku, že stavba bude pod střechou a ukončena ku konci července 1885".

Velevýznamným dnem bylo pak 6. září 1885, kdy byla škola v obci slavnostním způsobem vysvěcena a odevzdána svému účelu.

Školní rok 1885/86 byl zahájen 16. 9. 1885 a končil 31. 7. 1886. Za zatímního učitele na škole byl ustanoven Ck. Školní radou František Koptík, který pak dekretem z 30. října byl jmenován definitivním podučitelem. Obec Martinice měla v té době 105 čísel popisných s 940 obyvateli, vesměs katolíků. Ve školním roce 1885/86 měla škola 2 třídy, v každé 2 oddělení - úhrnem 148 dětí! Na dnešní dobu, kdy se počítá pro udržení školy v obci s každým žákem, je to něco nevídaného.

V roce 1886 dala místní školní rada ve srozumění s obecním zastupitelstvem postavit pumpu u školy a vysázet kolem školní zahrady a tělocvičny živý hlohový plot. Vyjádřením Ck. Okresního soudu v Jilemnici ze dne 1. 7. 1888 bylo vloženo škole martinické právo vlastnické.

Během následujících let byla postupně dle potřeby opravována a modernizována, na její původní podobě se to však výrazněji neprojevilo. V roce 1949 byla zbourána u školy stará opěrná zeď a postavena nová se širokým schodištěm. Byl odstraněn hlohový plot a nahrazen drátěným pletivem. O prázdninách roku 1951 byla stará opadaná omítka nahrazena novou, vchod a dolení základ byl obložen kachlíky. V letech 1974-75 byla škola rekonstruována - sociální zařízení, byty pro učitele. Byla přistavena kotelna s nástavbou dvou místností (kabinet a školní družina), bylo zavedeno ústřední vytápění do celé budovy, provedena kompletní elektroinstalace a vodoinstalace. V letech 1976-77 byla provedena generální oprava střechy, včetně žlabů, okapů a komínů. Stará šindelová krytina pokrytá břidlicí byla odstraněna a nahrazena eternitem. V polovině devadesátých let byla vyměněna stará dřevěná okna za nová plastová.

Josef Ullrich ml., kronikář

 

 

Společenská kronika

Sňatek

MUDr. Zdeňka Jodasová, Modlibohov  - MUDr. Tomáš Holubec, Martinice v Krkonoších

Renata Kokyová  -  Michael Beneš, oba Martinice v Krkonoších

Novomanželům přejeme hodně štěstí!

 

Novomanželé Benešovi

Svatbu manželů Benešových  můžeme považovat za historickou událost pro naši obec. Protože v Martinicích nebyl kostel a tedy ani matrika, dá se předpokládat, že zde ani nebyla nikdy uzavřena svatba. Manželé Benešovi jsou tedy určitě prvními v novodobé historii obce a pravděpodobně i v dosavadní existenci obce, kteří svůj sňatek uzavřeli v katastru obce Martinice v Krkonoších! Ještě jednou blahopřejeme.

-jj-

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

foto: D. Hašková

 

Narození

13. 7. - Jiří Hlaváček

21. 7. - Anežka Ottová

23. 7. - Tomáš Buryánek

Rodičům i dětem přejeme pevné zdraví, klid a mír do jejich života.

 

 

Životní jubilea – blahopřejeme

paní Jaroslavě Maškové             85 let

panu Vladimíru Šoustalovi                      75 let

 

 

Zlatá svatba

V měsíci říjnu oslaví 50. výročí svatby manželé Ludmila a Zdeněk Trejbalovi, ke kterému upřímně blahopřejeme.

 

 

Úmrtí

3. 8. 2005  -  Karel Hakl (1931)

Rodině projevujeme upřímnou soustrast.

 

 
 Školství

 

 V letošním roce uplyne 120 let od otevření budovy základní školy v naší obci. Znovu se obracíme na naše spoluobčany - bývalé žáky ZŠ Martinice s prosbou o zapůjčení školních fotografií na připravovanou výstavku k tomuto kulatému výročí. Jak jsme Vás informovali v červnovém čísle zpravodaje, výstavka by se měla uskutečnit pravděpodobně 1. října a bude včas plakátována. Fotografie (na zadní straně označené) můžete přinést do školy p. Pavlatové (čp. 204) nebo na obecní úřad. Zapůjčené fotografie v pořádku vrátíme.

 

V září odstartuje nový školní rok 2005/06

Společně ho slavnostně přivítáme ve čtvrtek 1. září v 8.00 hodin v budově školy. Tradičně na děti čeká škola čistě uklizená a upravená. O prázdninách se malovalo v prostorách šatny a tělocvičny a v obou třídách byly vyměněny nové lavice a židličky. Ty staré již nevyhovovaly hygienickým předpisům EU, proto jsme byli nuceni zakoupit nové - vyhovující.

Do naší vesnické školičky bude v letošním roce docházet 24 dětí. V červnu jsme se rozloučili s pěti páťáky: Markem Čivrným, který odchází do studenecké ZŠ, Danielou Hájkovou a Markem Šťastným, kteří budou dojíždět do jilemnického gymnázia a Lucií Nevoralovou a Evou Novákovou, které budou navštěvovat 6. třídu na II. ZŠ v Jilemnici. Rozloučili jsme se i s Michalem Kořínkem a Michalem Slavíkem, kteří se odstěhovali do Poniklé. Svou sportovní dráhu na jilemnické sportovní škole si zvolila Michaela Vanclová a bude tak navštěvovat 5. ročník v Jilemnici. Všem přejeme, aby se jim na nových školách líbilo a dosahovali tam pěkných výsledků.

V naší škole letos přivítáme 7 nových dětí - Tomáše Brože, Andreu a Davida Hákovi ze Studence, Petra Lukeše, Martina Mejvalda, Matěje Otta  a Romana Vydru. Jejich třídní učitelkou bude paní ředitelka Bohumila Karlová. Třídu prvňáčků doplní ještě děti ze 3. ročníku. Ve druhé třídě, kde bude třídní učitelkou p. Dagmar Pavlousková, se sejdou žáci 2., 4. a 5. ročníku. V letošním roce se složení pedagogického sboru ani ostatních zaměstnanců nemění.

Na brzkou shledanou při oslavách naší stodvacetileté školičky se na Vás těší její žáci a učitelský sbor. Přijďte pobejt!!!

                                               Renata Pavlatová

Kultura

 

Setkání u kapličky.

Opravená kaplička přináší nové obohacení života v obci. Je to sice pouze pro malou část občanů, kteří se hlásí ke katolické církvi, ale i to je pozitivní. Pro tyto občany zde máme pozvání studeneckého pátera Paclíka na neděli 11. září ve 14.30 hod., kdy zde bude vysluhována mše svatá. Stejné setkání proběhne i v neděli 2. října a 6. listopadu.

-jj-

 

Obecní knihovna

je od 25. srpna 2005 opět otevřena každý čtvrtek od 15.30 do 17.30 hod.

 

Výběr z pořadů Společenského domu Jilm v Jilemnici

Čt 15.9.,  19.30 hod. -  SETKÁNÍ SE ZDEŇKEM TROŠKOU, pořadem

                                       provází Michal Herzán.

So 17.9., 19.30 hod. -  … SI POŘÁDNĚ ZAŘÁDIT !!!, veselohru J. N.

                                    Nestroye hraje DS Třebechovice.

Ne 18.9., 14.30 hod. - JAK ŠEL PEJSEK A KOČIČKA DO DIVADLA, uvádí

                                   divadélko Romaneto Praha.

Út  27.9., 18.30 hod. - ALFRÉD STREJČEK - POCTA BIBLI KRALICKÉ,

                                   pořádá klub Betanie.

St  28.9., 17.00 hod. - SVATOVÁCLAVSKÝ KONCERT, zazní barokní

                                    hudba (kostel sv. Vavřince).      

Připravujeme na říjen:

              8.10.           - koncert skupiny TRABAND a PŮVODNÍ BUREŠ

25.10. – 9.11.           - ARTE VIVA – Festival česko-německé kultury

 

Nabídka zájmových kroužků

Smíšený pěvecký sbor - pod vedením Jany Moravcové. Zkoušky v pondělí v 18.30 hod., předpokládané zahájení ve 2. pol. září.

Veselé pískání – výuka hry na flétničku ve skupině. Vyučující Mgr. Lenka Krausová. Kurz se bude konat v úterý od 16.00 hod., cena 600,- Kč.

Kytara hrou – neformální výuka ve skupině pod vedením p. Procházky.

Jazykové kurzy anglického a německého jazyka pro začátečníky, mírně a středně pokročilé. Cena kurzu 1800,- Kč, předpokládané zahájení 2. polovina září. Kurz AJ vede Mgr. A. Honců, kurz NJ Mgr. P. Zemánková.

Anglická konverzace s rodilým mluvčím – Richard Gibson.

Německá konverzace – Mgr. Pavel Koudelka.

Cena stejná jako u jazykových kurzů.

Přírodovědný kroužek – RNDr. Magda Ambrožová

Dále nabízíme: orientální tanec pro začátečníky, pokročilé a děti, TAI-ČI.

 

Galerie V kotelně

Čt 22. 9., 17.00 hod. - vernisáž výstavy kreseb a maleb studentů jilemnického gymnázia  "Jak zvláštní - vidět …"

 

 

KINO 70 Jilemnice - výběr:  Život Briana (FK 13.9.), Kouzelný kolotoč (pohádka 27.9.).

 

Krkonošské muzeum v Jilemnici

Výstava "Pojďte s námi do cukrárny" je přístupna do 18. září.

 

 

Sport

 

Volejbalový turnaj dvojic "O pohár starosty obce"

Opět se sešel rok s rokem, jsou tu prázdniny a s nimi celá řada akcí pořádaných místním SOKOLEM Martinice. Mezi tyto, již pravidelné akce, patří Volejbalový turnaj dvojic "O pohár starosty obce Martinice v Krkonoších", pořádaný Obcí Martinice v těsné spolupráci s místním SOKOLEM v sobotu 13. srpna.

Letos jsme pořádali již IX. ročník a opět proběhl zároveň s fotbalovým turnajem žáků. Ačkoliv meteorologové od víkendu slibovali příjemné letní počasí, předpověď se postupně přikláněla k počasí letos tolik proklínanému – oblačno, přeháňky, teploty do dvacítky. Ranní obloha naznačila, že se rosnička opět bude schovávat někde na dně sklenice.

Přesto se sjelo 5 dvojic, které si to mezi sebou rozdaly na místním nohejbalovo/volejbalovém kurtu. A jak to tak bývá, objevily se zde samé staré známé tváře. Zápasy probíhaly za příznivého počasí, jen okolo poledne se přihnal krátký, ale vydatný déšť. Po dohodě všech hráčů s pořadateli proběhla krátká technická přestávka (vymetení vody z kurtu a vsáknutí vody) a poté se pokračovalo. Poslední zápas byl shodou okolností zároveň i finálovým bojem o první místo.

VítězovéZvítězilo mužstvo PAT A MAT (Luděk Brož a Martin Mencl, Jenišovice), druhé místo patří MRÁKOTINÁM (Lenka Nováková, Jilemnice a Radek Kmínek, Benešov u Semil), třetí místo obsadila dvojice TVRĎÁCI (Klára Pavlatová, Kruh a Hynek Frydrych, Jenišovice). Na čtvrtém místě skončili Mirek Fajstavr a Jirka Masařík (název je k dispozici v redakci), jako nejlepší „martinická dvojka“ byl oceněn tým MAZLÍČCI (Jana Vanclová a Josef Buryánek, Martinice). Hráči obdrželi diplomy a věcné ceny, putovní pohár byl předán na rok opět do Jenišovic u Turnova. 

Dovolte mi touto cestou poděkovat spolupořadatelům za pomoc před i při turnaji, Láďovi Brožovi za pomoc s rozhodováním některých zápasů.

Nashledanou za rok - na jubilejním X. ročníku!

Leoš Mejvald

 

Informace TJ SOKOL Martinice

Léto je za námi, a tak i všechny slibované akce.

Letošní VIII. ročník nohejbalového turnaje trojic „Baldachýn„ se konal v sobotu 6. 8., ale málem také nekonal. Ráno nás přivítal déšť, a ten bohužel odradil přespolní účastníky. Přesto turnaj proběhl a klání se zúčastnilo pět trojic, které byly složeny z 90% z místních nohejbalistů. Vzhledem k tomu, že turnaj proběhl neoficiálně, nebudeme uvádět výsledky. 

V sobotu 20. 8. proběhl již VII. ročník turnaje v petanque. Této akci počasí přálo, což se odrazilo i na počtu účastníků. Své síly změřilo 30 závodníků z řad dětí i dospělých. Vítězem se stal Viktor Šebek z Vrchlabí. Nejúspěšnějším partnerským párem byli Josef Buryánek a Petra Poláková a nejlepším hráčem do 14 let Jaroslav Šimůnek. A zde jsou kompletní výsledky turnaje:  1. Šebek Viktor                     

                                               2. Vašek Otakar

                                         3.  Vancl Jiří

4. Svoboda David, 5. Matoušek Václav, 6. Šimůnek Daniel, 7.   Buryánek Petr, 8. Svoboda Jaroslav, 9. Lukeš Stanislav, 10. Poláková Petra, 11. Šimůnek Jaroslav, 12. Jikrová Monika, 13. Tauchmanová Jana, 14. Máslo Jiří, 15. Buryánek Josef, 16. Vanclová Michaela, 17. Jirouš Petr, 18. Šimůnek Zdeněk, 19. Svobodová Dáša, 20. Fišerová Alena, 21. Fišera Roman, 22. Buryánek Lukáš, 23.-24. Jirouš Pavel a Fišer Tomáš, 25. Böhmová Zuzka, 26. Horáček Martin, 27. Tataiová  Andrea, 28. Černíková Lenka, 29. Platilová Alena, 30. Platilová Zuzka.

Většinou nás každoročně potrápí počasí při pořádání dětského dne. Letošní rok byl naštěstí výjimkou a v neděli 28. srpna nám sluníčko přálo. Dětí se přišlo pobavit hodně a jen doufáme, že se jim odpoledne líbilo. Na fotbalovém hřišti jsme pro ně připravili 14 soutěží, řada z nich již neodmyslitelně k této akci patří a jiné jsme zařadili poprvé. Dík patří všem, kteří věnovali svůj volný čas a pomohli tak tuto akci, která je na počet pořadatelů náročnější, uspořádat. Často jsou mezi nimi právě ti, kteří se ještě před pár lety chodili tento den pobavit jako děti.  

 

Jak asi víte, fotbalový tým mužů vybojoval postup do okresního přeboru. Příprava na novou sezónu začala prakticky hned po skončení té minulé. Fotbalisté se mimo jiné zúčastnili tří turnajů. Z turnaje v Zálesní Lhotě si odvezli druhé místo a v Martinicích u Holešova skončili čtvrtí. Výlet na Moravu se všem líbil a těší se, až si ho za dva roky opět zopakují. Poslední turnaj byl náš Martinický memoriál, který se konal 30. 7. a soupeřily v něm čtyři týmy. A takto zní konečné pořadí:  1. Dolní Branná

                                                                          2. Martinice v Krkonoších

                                                                          3. Podhůří

                                                                          4. Zálesní Lhota

Nyní mají muži za sebou tři mistrovská utkání. V Bozkově prohráli 4:1, na domácím hřišti porazili Tatobity 2:1 a v Košťálově prohráli 3:0.

Příprava žákovského fotbalu začala čtyřdenním soustředěním na domácím hřišti. Kluci dostali pořádně do těla, ale to při mistrovských utkání určitě zúročí. III. ročník žákovského fotbalového turnaje proběhl v sobotu 13. 8. za velmi nepříznivého počasí, ale všechny týmy se s tím pěkně popraly. A tady je pořadí:           1.  Martinice v Krkonoších

                                                     2.  Horka

                                                     3.  Dolní Branná

                                                     4.  Jilemnice (ml. žáci)

Na závěr máme pro všechny fanoušky rozpisy mistrovských utkání.

Za TJ Sokol Petra Vanclová

 

Okresní přebor - ŽÁCI sever

28.  8.   neděle    9.30    FC Víchová       - Sokol MARTINICE (venku)

  3.  9.  sobota  14.30    MARTINICE      - HSK Benecko        (doma)

11.  9.   neděle  14.30    SK Stidenec     - MARTINICE

17.  9.   sobota  14.00    MARTINICE      - Sokol Bozkov

24.  9.   sobota    9.30    TJ Vysoké        - MARTINICE

  1.10.   sobota  13.30    MARTINICE      - TJ Poniklá

  8.10.   sobota  10.30    Sokol Jablonec  - MARTINICE

 

 

Okresní přebor - MUŽI

13.  8.   sobota  16.00    Sokol Bozkov    - Sokol MARTINICE (venku)   !1 : 4!

20.  8.   sobota  17.00    MARTINICE      - 1. FC Tatobity (doma)          !2 : 1!

28.  8.   neděle  17.30    TJ Košťálov B    - MARTINICE                        !3 : 0!

  3.  9.  sobota  17.00    MARTINICE      - SK Jivan Bělá

10.  9.   sobota  17.00    Sp. Rokytnice   - MARTINICE

17.  9.   sobota  16.30    MARTINICE      - Sokol Horní Branná B

25.  9.   neděle  16.30    Sokol Nová Ves- MARTINICE

  1.10.   sobota  16.00    MARTINICE      - Sokol Kruh

  8.10.   sobota  16.00    FC Víchová       - MARTINICE

15.10.   sobota  15.30    MARTINICE      - Sokol Roztoky

23.10.   neděle  15.30    SK Mírová B      - MARTINICE

29.10.   sobota  14.30    MARTINICE      - TJ Poniklá

  5.11.   sobota  14.00    MARTINICE      - SK Studenec B

 

 

Po stopách řídícího učitele Jana Buchara - 18. ročník

Tato pěší i cykloturistická akce se koná v sobotu 10. září. Bude zaměřena v rámci dnů evropské turistiky na "putování s rodinami". Jilemnický odbor KČT chystá proto speciální trasu, která by měla připomenout, jak se počátkem minulého století dělala tělovýchova v amatérských podmínkách a bude vhodná i pro starší občany. Rodinné týmy mohou být složeny nejen z rodičů a dětí, ale i z prarodičů, strýčků či tetiček. Start je tradičně v budově Autoklubu u nemocnice od 6.00 do 10.00 hod. a konec bude v 18.00 hod.

 

Cestování

 

Při pohledu na televizní program s poznámkou "televizní seriál - 22/157" se mnohému z nás ježí hrůzou vlasy na hlavě. Ne všechny seriály jsou však pokleslé, některé jsou i poučné a dokonce inspirující. V loňském roce uveřejnila Česká televize seriál o pramenech našich řek. Velmi zajímavý pořad, moderovaný Luďkem Munzarem, dal podnět panu Vladimíru Šoustalovi k prozkoumání říčky Jilemky a to od jejího ústí do Jizerky v Hrabačově až k prameni nad Zálesní Lhotou. Redakce Zpravodaje pana Šoustala přesvědčila, aby se o své dojmy a poznatky podělil i s našimi čtenáři. V několika následujících Zpravodajích budete mít možnost sledovat tok Jilemky krok za krokem a věříme, že Vás zaujme stejně jako nás.

-jj-

 

K prameni řeky Jilemky

V roce 2004 začala Česká televize na druhém programu vysílat pořad "Zpět k pramenům". Pořad uváděl Luděk Munzar a velmi se mi líbil. Ukazoval v něm některé české řeky od ústí až k jejich pramenům. Tyto prameny hlavně vyhledával. U každého objeveného pramene zatloukl do země kůlek s prkénkem, na němž bylo napsáno jméno řeky, která tam pramení.

Po shlédnutí tohoto pořadu jsem si uvědomil, že naší obcí protéká také řeka. Sice malá, ale že by si zasloužila, aby se vědělo, kde pramení, kudy její vody protékají a co se v její blízkosti historického nachází nebo nacházelo. Tato řeka se jmenuje Jilemka. Rozhodl jsem se, že dne 23. dubna 2005 s expedicí tvořenou mými potomky a dalšími členy, všechny tyto okolnosti kolem Jilemky zjistím.

Stojíme pod hlavní hrabačovskou křižovatkou, kde řeka Jilemka ztrácí svoji identitu a jméno a její vody se vlévají do řeky Jizerky, která pramení v našich nejvyšších a nejkrásnějších horách Krkonoších. Jejich společné vody tečou do Víchové a v Horní Sytové u železničního mostu se vlévají do řeky Jizery. Ta se u Brandýsa vlévá do Labe. Tyto společné vody protečou Českou republikou a Německem a u Hamburku se vlévají do Severního moře.

A nyní vzhůru k prameni Jilemky. Asi po 50 m přitéká do Jilemky z pravé strany poslední potok zvaný Hatina. Pramení v horní části lesa Žlábek u Valteřic. Podteče vrchlabskou silnici, dále ulici U Jizerky a silnici, která vede z křižovatky až k Vrbatově boudě na hřebeni Kokrháč. Silnice byla po rekonstrukci v roce 1936 předána do provozu a byla pojmenována po našem prvním prezidentovi na silnici Masarykovu. Ještě je třeba říci, že v roce 1960 byl Hrabačov připojen k Jilemnici.

My ale dále přejdeme Jizerskou silnici, pod kterou podteče i naše řeka. Po její pravé straně se nachází již zmíněná křižovatka silnic z Jilemnice na Horní Mísečky a silnice z Vrchlabí do Harrachova. Tato velmi frekventovaná křižovatka byla nově zbudována při stavbě silničního obchvatu Jilemnicí. Silnice Vrchlabí - Harrachov tvořila po mnichovském záboru demarkační čáru mezi naší republikou a německými Sudety. Němci zde zbudovali celnici a pro české občany byl vstup do našich Krkonoš úplně uzavřen. V květnu r. 1945, kdy touto křižovatkou projížděli němečtí vojáci, kteří ustupovali před Rudou armádou, byl jimi zastřelen kominický mistr Jan Hanuš a o 200 metrů výš k Jilemnici truhlářský učeň Šlechta. K této křižovatce lze ještě dodat, že při jejím budování musela být zbourána velmi známá hospoda "U kulaté báby".

Dalším putováním proti proudu řeky se dostaneme do ulice Hanče a Vrbaty. Procházíme okolo domu pana Josefa Erlebacha, známého sportovního pedagoga a aktivního propagátora bílého sportu v Jilemnici. Za tyto činnosti byl několikrát veřejně odměněn. Asi o 200 m výš ke Kozinci vidíme pěkně upravenou Hrabačovskou kapličku. Míjíme rodný dům s pamětní deskou našeho nejlepšího lyžaře v  té době - Bohumila Hanče. Zahynul tragicky v roce 1913 na hřebenech Krkonoš při mezinárodních závodech na lyžích. Tento jeho příběh byl i zfilmován. Pohledem vpravo od řeky vidíme kopec Kozinec s kaplí sv. Anny z roku 1909 a restaurací Vyhlídka. Původní restaurace byla postavena Janem Harrachem v r. 1894 včetně kuželníku, který měl velkou oblibu, zvláště u majetnějších občanů Jilemnice. Z tohoto kopce je překrásný pohled na horu Žalý. Na Kozinci byl také vybudován v roce 1909-12 vodojem, do kterého přitéká voda ze Žalýho potrubím o délce 8 km. Z něho je pak vodou napájena velká část města. Za vodojemem směrem k závodu Cutisin již několik let slouží lyžařům vlek.

Dalším postupem proti proudu jsme se dostali do místa, kde řeka podtéká železnici, která spojuje stanici Martinice s Rokytnicí.  Na této trati byl zahájen provoz 7. 12. 1899. Trať je dlouhá 20,426 km. O podrobnostech této dráhy se můžete dočíst v nově vydané knížce "Historie místní dráhy" od J. Luštince. Dočteme se tam i to, že 30. 11. 1977 skončil parní provoz na této trati.

O pár metrů výš podtéká Jilemka silniční obchvat. Za autobusovou zastávkou před autodílnou do ní přitéká potok, který pramení v zadní části Kozince u kapličky sv. Izidora. Kaple byla postavena v r. 1719 a do nynější podoby upravena na konci 20. století. Voda z pramene protéká vedle hasičské nádrže, dále pak celou ulicí Na drahách, vedle penzionu U Labutě a dvou budov bývalého okresního úřadu vteče pod silnicí do Jilemky. Tento potok je od hasičské nádrže až do soutoku zatrubněn. 

Za obchodním domem Norma u železničního nadjezdu přitéká další potok, který pramení v lese Žlábek, spojí se ještě s jedním potokem z lesa Brabence u rybníčku v prostoru Hatě. Protéká bývalým kluzištěm vedle bývalého skokanského můstku a za železničním nadjezdem vteče do Jilemky. Ta za bývalými jatkami, nyní firma F. Jindřiška, podteče opět silnici Krkonošskou a souběžně s ní pokračuje až ke kamennému mostu na začátku Dolení ulice. V polovině tohoto úseku směrem ke středu města se nachází krásné starobylé jilemnické náměstí, které má bohatou historii. Uprostřed  náměstí stojí od r. 1836 kamenná kašna. Za ní stojí dvě sousoší. Jižní s Pannou Marií, sv. Barborou a sv. Máří Magdalenou z r. 1723. Severní  sousoší sv. Kříže se sv. Janem Nepomuckým a sv. Vavřincem z r. 1799. Dnešní podobu získalo v r. 1835. Další ozdobou náměstí je radnice. Na její věži jsou umístěny unikátní hodiny. Za jeden den se postupně jejich tři různě veliké cimbály rozeznějí 1020 krát. Vraťme se k Jilemce, ke kamennému mostu. Původní most byl zbořen r. 1908 a nahrazen novým stávajícím mostem. Socha sv. Vavřince, která zdobila původní most, byla umístěna u kostela sv. Vavřince. Těsně u mostu stojí nejstarší Boží muka z r. 1597. Za tímto mostem po pravém břehu Jilemky byl vybudován od křižovatky Žižkovy a Nádražní ulice až po hrabačovskou křižovatku nový silniční obchvat. Byla zbourána celá ulice "Za vodou" včetně starobylé Kuchařovy kovárny, hospody U Koníčků nebo Havránkovy továrny, kde se vyráběla známá kamínka a sporáky. V celé délce obchvatu byla Jilemka nově zregulována. Na začátku obchvatu, vedle nynější nové drogerie, sídlila firma H. Mečíř a spol., kde po továrnicku vyráběli lyže a sáňky. Ihned za továrnou byla autodílna Jestra, nyní firma Dobyáš. První regulace Jilemky v městské části byla provedena v r. 1845, další pak v letech 1907-09 nákladem 200 000,- Kč. Ale pojďme dále proti proudu, kde řeka podtéká Žižkovu ulici a jsme u bývalé Kubánkovy textilní továrny, později Autobrzdy nyní tržnice. Dále kolem kulturního střediska a hasičské zbrojnice a souběžně s ulicí V Jilmu protéká Jilmem. Před I. světovou válkou bylo v těchto místech vybudováno kluziště. Mělo nízké hliněné ohrazení, ale mělo již elektrické osvětlení pro večerní bruslení. Dále proti proudu na pravé straně vidíme u Roztocké ulice kapličku Božího Těla postavenou v r. 1903. Nad silnicí vidíme čtvrť Spořilov, zlými jazyky nazývaný "Rafanda".

Dalším přítokem do Jilemky je potok pramenící za Technolenem. Protéká továrním rybníčkem, ze kterého byla čerpána voda do kotle a vyráběná pára poháněla parní stroj, který dodával energii celé továrně. Z rybníčku podtéká potok pod silnici do Hrobní Branné, dále pod železniční trať Martinice - Rokytnice. Od tratě protékal velkým smetištěm pod silnicí Jilemnice - Martinice. Tato silnice byla poprvé zmodernizována v r. 1818, a to od Studence až ke kamennému mostu přes Jilemku do Dolní ulice. Za silnicí protékal bažinou. Po levé straně potoka bývala šlachta, kde se poráželi koně. Dnes je to autodílna pana Metelky. Po pravé straně stával statek „Vejrychovsko“. Život na tomto statku popsal jilemnický rodák Jaroslav Havlíček ve svém románu Petrolejové lampy, který byl i filmově zpracován. Později byla v této budově zřízena velmi známá hospoda „Ve Dvoře“ a ještě později „Stavebniny“ s vedoucím p. Strakou. Když se budovalo autobusové nádraží, byl potok před i za silnicí zatrubněn a zavezen hlínou.

Na tomto místě přitéká z druhé strany odpadová voda z městského koupaliště. Toto koupaliště bylo vybudováno v r. 1908. V roce 1940-41 bylo zmodernizováno do dnešní podoby. Koupaliště bylo původně trubkami napouštěno z Jilemky. Později z hygienických důvodů toto napouštění bylo zrušeno a koupaliště se napouští vodou z vodovodu.

Za bývalou Ryplovou továrnou, kde se vyráběly hospodářské stroje, hlavně mlátičky a později i napáječky pro dobytek, přitéká do Jilemky další potok, který pramení u Javorka v jilemnickém polesí. Podtéká pod železnicí Rokytnice - Martinice a silnicí Jilemnice - Martinice, která byla v r. 1818 nově zmodernizovaná na náklady obce Jilemnice. Roku 1892 bylo kolem této silnice vysázeno jasanové stromořadí, které tam roste dodnes. Některé jsou ozdobeny smutečními křížky. Jasany již velmi zmohutněly a stále překážejí některým neukázněným řidičům. Potok dále protéká kolem již zmíněné Ryplovy továrny, která později byla prodána Kovozávodům Semily Nyní tam působí firma Ateso, kde se vyrábějí hlavně hydraulické brzdy do aut. Za ní se potok vlévá do Jilemky.

Postupujeme dále k prameni a míjíme poslední jilemnickou budovu známou pod názvem „Hamplbouda“. Naproti této budově přitéká do Jilemky poslední potok na jilemnickém katastru. Pramení pod bývalou martinickou farmou u silnice z Roztok do Jilemnice. Protéká lesním porostem zvaným Zásadsko. Zapomněl jsem ještě na jeden přítok, který pramení v lese „Maňáskovsko“. Dále Jilemka podtéká „Malostranským“ mostem pod silnicí, o které již všechno víme a vstupujeme na roztocký katastr.

Majitelé těchto některých pozemků jsou obyvatelé Martinic. Řeka podteče železniční nadjezd a po 100 m podpluje dřevěný most. Cesta po tomto mostě vede z Martinic do Javorka a dále do Jilemnice. Na jedné schůzi obecního zastupitelstva p. Jiří Tomáš navrhoval, aby tato cesta byla zrekonstruována. Mohla by tak být využívána martinickými občany při cestě do Jilemnice ať pěšky nebo na kole, neboť hlavní silnice je z důvodu velké frekvence velmi nebezpečná. Doufám, že tato připomínka bude jednou zrealizována.

Dalším přítokem Jilemky je Javorecký potok, který pramení v lese Brabenec mezi Jilemnicí a Horní Brannou, kde o 100 m dále stávala socha sv. Bohdana. Potok protéká lesním porostem, míjí třetí smírčí kamenný kříž, protéká oběma javoreckými rybníky. Pod hrází se spojí ještě s jedním potokem z lesa Brabenec a pokračuje lučním porostem, oblastí Blaníka a vlévá se do Jilemky.

Dalším přítokem do Jilemky je přepadová voda z nově vybudovaného lesního rybníka. Rybník byl vybudován v r. 2002, zaujímá plochu 3 ha, průměrná hloubka je 1,7 m. Rybník se nalézá v krásné romantické krajině. Je hojně navštěvován a využíván místními i okolními občany. Voda do tohoto rybníka přitéká asi o 300 m z výše položeného rybníka Slané bahno. Podle starých bájí se v něm utopil sedlák s povozem plný soli. Asi 150 m směrem k panské silnici do Horní Branné se nalézá druhý kamenný smírčí kříž. Přitékající voda do Slaného bahna pramení v brenských lesích za „Veselým vrchem“ u „Lesního domečku“. Od rybníka Slané bahno směrem k Javorku se nalézá ještě jeden starý lesní rybník, který byl obnoven v r. 1992. Tomuto místu se říká „Na bubně“. Voda do tohoto rybníka přitéká také z brenského lesa zvaného Jedlina. Přepadová voda se vlévá do Javoreckého potoka a společně vtékají do Jilemky. Vraťme se ale do místa, kde Jilemka protéká hrází bývalého velkého martinického rybníka. Po této hrázi prochází cesta do Horní Branné do zámku. Tato cesta má několik názvů: „Kamenná, Panská, Hraběcí, Tvrdá nebo Mlejnská“. Hned pod hrází se nachází jedna z nejstarších budov v Martinicích. Je to bývalý mlýn, který byl po zrušení rybníka v r. 1852 také zrušen. Později v něm byla zřízena pila na řezání pražců při výstavbě železniční tratě. Poslední úprava tohoto domu byla na hájovnu. V té se vystřídalo několik majitelů. Posledním i nynějším majitelem je pan Jaroslav Pohl, který se o tuto budovu velmi dobře stará. Rybník nebyl již nikdy napuštěn. Byl rozparcelován a prodán martinickým občanům a využíván jako louky. Je to již martinický katastr. U starého mlýna je napojen nový martinický vodovod i do Jilemnice. Potrubí je taženo podél Jilemky. Vodovod byl vybudován v r. 1992. Voda do něho pramení v kopci Hůra nad martinickým nádražím. Skoro ve stejném místě je další vodní pramen, od kterého byl vybudován v r. 1896 vodovod do Jilemnického pivovaru, kde z této vody vařili pivo. Tímto vodovodem protékala voda trubkami, které byly místy zhotoveny ze dřeva. Oba vodovody vedou souběžně podél Jilemky. Asi 200 m od hráze proti toku je cesta do Horní Branné, která byla v roce 1957 při vstupu do lesa upravována. V těchto místech byly martinickými občany p. Janem Haškem a p. Bohumilem Lauerem a hlavně p. Františkem Mannem, který byl v té době také martinickým občanem, nalezeny zbytky keramiky polité dehtem. Tento nález svědčí o využívání brenských lesů ve 13. a 14. století k výrobě dehtu. Keramika je starší než první písemné zprávy o osídlení Martinic z roku 1492. Je to nejstarší doklad o výrobě dehtu na Jilemnicku. V roce 1955 byla z tohoto místa použita voda z Jilemky pro nově vybudované sokolské kluziště. Ve spolupráci s místními hasiči (tenkrát požárníky) byla přivezena motorová hasičská stříkačka a hadicemi dlouhými 250 m bylo kluziště napuštěno. Protože tato akce se konala koncem listopadu a v noci byly již mrazíky, musely se hadice po skončení napouštění ihned rozpojit a odvézt do kotelny místní továrny a na kotli vysušit, aby byly zase připraveny pro případné použití. Byla to vzorová akce spolupráce dvou největších zájmových organizací v obci.

O 50 m výš přitéká další potok, který pramení u „Pantátova hájku“ za bývalým martinickým kravínem. Podtéká železniční trať z Martinic do Roztok. Tato trať byla dána do provozu v roce 1871. Za mostem po pravé straně stojí textilní továrna dříve firma Františka Horáčka, který ji prodal firmě Krecl. Po znárodnění v r. 1948 byla včleněna do firmy Pojizerské bavlnářské závody, později Kapnar, dále firma Kolora Semily. Po roce 1989 byla v restitučních nárocích vrácena firmě Hybler Semily. Po několika letech byl provoz v této továrně ukončen. V těchto místech mezi továrnou a silnicí do Roztok se již před první světovou válkou konávala velká posvícenská slavnost „Stínání kohouta“. Dnes by asi tuto slavnost ochránci přírody nepovolili. O této slavnosti bychom se dozvěděli v knížce Jar. Horáčka „Muderlanti z pod Žalýho“. Potok dále podtéká silnici ze Studence do Jilemnice. Hned za mostem po levé straně stojí budova, která patřila p. Františku Horáčkovi, majiteli zdejší továrny. Horáček se ale hlavně věnoval obchodu se živou zvěří. Patřila mu nejen továrna a tato budova, ale i pozemek na obou březích tohoto potoka, ale hlavně farma na kopci „Halda“ u Roztok. Byl chovatelem kanadských stříbrných lišek, nutrií, ondater, norků, jelenů, srnců, muflonů, čápů, hus, kachen. Dále choval tibetské psy a tatranské vlčáky. Pro 1500 zajíců a králíků zřídil 60 výběhů. Prostorné voliéry pojaly 4000 bažantů a 1200 koroptví. Raritou byla jeho hlemýždí farma. V zahradě pod silnicí se procházeli pávi a pávice. Většina těchto ptáků byla vtělena do štukatérské omítky, která obytnou budovu p. Horáčka zdobila. Bohužel, všechna tato krása zmizela při přestavbě tohoto domu Lesním závodem Harrachov. K tomuto původnímu domu patřila ještě známá hospoda. Nájemcem této hospody byl p. Hanuš a po roce 1945 p. Boh. Tuláček. Ještě jedna zajímavost. U této hospody stávala jedna z prvních benzínových pump. Sestávala se ze dvou velkých skleněných válců, které se ručně pumpou naplnily benzínem z podzemní nádrže a z nich po odměření se vypouštěly do aut nebo motorek. Pak pan řidič došel do hospody na nějaké to „štamprlíčko“, protože při případné nehodě byl alkohol polehčující okolností. Asi 100 m od této budovy je sportovní areál místní tělovýchovné a tělocvičné organizace Sokol. Areál je v krásném lesním prostředí s fotbalovým hřištěm, kluzištěm a kurtem na volejbal a nohejbal a kabinami. Areál je celoročně využíván místními mladými i staršími občany. O jeho provoz se vzorně stará Josef a Petra Vanclovi, kteří v kabinách bydlí. Ale vraťme se k našemu potoku, který dále podtéká železniční trať Martinice - Jilemnice. U doleního elektrického transformátoru podtéká cestu a částečně zregulovaným korytem vtéká do Jilemky.

My ale postupujeme do hoření části bývalého rybníka, kde koryto Jilemky v roce 1981 bylo přemístěno na jiné místo při melioraci celého bývalého rybníka. V těchto místech také přitéká další malý potok, který pramení v branských lesích, protéká starým neudržovaným rybníkem za martinickým hřbitovem a za „Lukšinkou“ se vlévá do Jilemky.

O 100 m výš z druhé strany je další přítok. Je to martinický potok „Jílovka“. Pramení v nejhořejší části Martinic mezi Štefanovými a Jiroušovými. Protéká vedle hasičské nádrže, která byla vybudována v roce 1956 brigádnickou prací místních hasičů. Dále pak  Jílovka prudce klesá, protéká kolem martinické školy, která byla otevřena v roce 1885. V této škole jako řídící učitel působil v letech 1927 až 1939 pan Josef Horák. Mnoho místních občanů starší generace vzpomínají s láskou a respektem na pana řídícího. Zapsal se do jejich myslí. Byl to vzácný člověk, ryzího charakteru. Chodil rázně, na hlavě široký černý klobouk a v obličeji milý úsměv. Byl zakladatelem pěveckého sdružení  "Krkonošských učitelů“. Největším koníčkem však bylo sbírání vánočních koled, které v roce 1938 vydal knižně. Dále pak po pravé straně stojí místní kaple sv. Jana Nepomuckého, postavená v roce 1845. U Maternových vtéká pod železniční trať a silnici, teče kolem bývalého hostince U Vejnarů, nyní Motocentrum A-Z. U Bujárkových, dříve obchod Jägr, podteče silnici do Zálesní Lhoty. Z pravé strany do něho přitéká malý potůček, který pramení pod Hůrou. Nejdříve tento pramen plnil drážní vodojem. Tuto vodu odebíraly parní lokomotivy, které jezdily na parní pohon. Podtéká pod železniční tratě a silnici k nádraží, protéká Bedrníkovým sádkem a vlévá se do Jílovky. Ta pokračuje za Buryánkovi, pod silnici do Zálesní Lhoty a do zakrytých skruží a asi po 50 m se vlává do Jilemky.

Jilemka podteče lhoteckou silnici, dále níže starou Hamplovu kovárnu, kde se kovaly srpy – zubáky. Stará kovárna je důkazem toho, že tudy vedla zemská cesta od Nové Paky Vidochovským sedlem ke studeneckému Strážníku a k Branné. U zemské cesty v jistých vzdálenostech byly kovárny, kde si jezdci a vozkové kovali koně. Vpravo od Jilemky nad martinickým nádražím je kopec Hůra se svými prameny pitné vody. Je na něm lyžařský vlek, který vybudovali místní hasiči a o jeho provoz se vzorně starají. Starají se také o lyžařské běžecké tratě, které kolem Jilemky a kolem horní části obce udržují. Za tyto práce pro nás pro všechny jim patří pochvala. Na Hůře také OÚ pořádá akci „Zimní martinický podmáslík“ s programem pro děti i dospěláky. Hůra je náš nejvyšší kopec, z kterého vidíme Martinice jako na dlani a i vzdálenější Jilemnici. Na obzoru zleva vidíme v dálce zříceniny hradů Kumburk a Bradlec a poutní místo Tábor. Dále pak Kozákov a východní část Jizerských hor. Dále již vidíme Krkonoše s Lysou horou, s Kotlem, Zlatým návrším, Medvědínem a v popředí Žalý. V pozadí pak Kozí hřbety, Liščí a Černou horu. Věnujme se ale dále naší Jilemce. Jilemka protéká martinickým rybníkem zvaný „Zákřežník“. Rybník má zavodněnou plochu 14,4 ha. Byl vybudován na místě starého rybníka v roce 1950-51 v akci „Z“. Tyto práce byly prováděny martinickými občany většinou zdarma. Do něho ještě přitékají dva malé potůčky z prostoru pod nádražím. Nad lhoteckou silnicí je martinický hřbitov, který byl dán k používání v roce 1930.

Ihned za rybníkem do něho přitéká voda, která pramení nad „Havlíčkovým rybníkem“, který byl obnoven v roce 1993. O tomto rybníku je několik legend. Asi 250 m směrem k Horní Branné se nalézá první ze tří smírčích kamenných křížů. O kousek výš přetíná Jilemka bývalou úzkokolejnou dráhu, která sloužila v letech 1921-23, kdy přišla na zdejší lesy pohroma v podobě mnišky, která zničila celé polesí od Jilemnice až po Hořice a Ostroměř. Pořezu zůstaly ušetřeny pouze mladé kultury a smutná byla podívaná na lesní velikány, zbavené zeleného jehličí, suché a usychající. Mniška se hrozivě rozmnožila,  padlo jí za oběť celé Brenské a skoro celé Kružské polesí, les na Hůře a lesy panství studeneckého, kterým se říkalo "V Německu“. Miliony uhynulých housenek tlely na zemi a notně zapáchaly, v takovém lese se žádný čerstvého vzduchu nenadýchal. Místní a okolní dřevorubci nestačili zpracovat tuto pohromu a tak přišli na pomoc dřevorubci ze Slovenska i z Podkarpatské Rusi. Pod jejich sekerami padaly stromy mající 1-4 m3, největší prý byla jedle na Kružsku o obsahu 7 m3. Tisíce krychlových metrů dřeva dlouhého i brusného byly odvezeny z našeho nádraží, odvoz prováděla firma Forestina a zásilky směřovaly většinou do zahraničí. Všichni místní i okolní majitelé koňských potahů dopravovali dříví na nádraží a pod Hůru na skladovací prostor, k němuž vedla slepá kolej. Středem Brenska byla dokonce postavena úzkokolejná dráha ústící na martinické nádraží. Všude se řezalo a nakládalo a po celé tři roky byla v Martinicích práce, peníze a veselo, naše lesy to zaplatily. Za touto úzkokolejkou Jilemka podtéká pod železnici Martinice - Horní Branná,  která byla dána do provozu v roce 1871.

Za železnicí přitéká potok pramenící v bývalé Fejfarově oboře. Protéká loukami zvané „Na Němkyni“ a lesem proteče do Jilemky, která podteče okresní silnici do Zálesní Lhoty. Lesy od rybníka jsou již na brenském katastru. Silnice ze Lhoty do Martinic byla vybudována v roce 1890. Dále Jilemka protéká bývalým neudržovaným rybníkem „Vrchanovým“. Vodní plocha tohoto rybníka byla 3,23 ha. Dále řeka přitéká z lesa, pod vrchem „Babylon“ a přitéká lužním porostem od státní silnice Horka - Vrchlabí. Tato silnice dříve zvaná „Císařská“ byla dána do provozu v roce 1831. Asi půl kilometru směrem k Dolní Branné je u silnice socha sv. Starosty. I kolem této sochy se vypráví různé báje.

Ještě než se vydáme k poslednímu úseku pramene, připomeňme si, že Jilemka nebyla vždy jen mírným potokem. Při jarních táních nebo při větších průtržích ukázala i svoji dravost. V hořejším povodí Jilemky se vylila z břehů a zaplavovala přilehlé travnaté pozemky. Horší to bylo v Jilmu, v městské části Jilemnice a Hrabačově. Tam rozvodněná Jilemka ničila vše, co měla v cestě, ať už to byly ploty, zahrady, stromy i budovy. Častokrát byly ohrožovány i lidské životy. Takové největší povodně byly v březnu 1878, v březnu 1879, v září 1879, v červnu 1889, v srpnu 1893, v květnu 1897, v prosinci 1916. Jedna taková povodeň inspirovala Jaroslava Havlíčka k barvitému líčení v Petrolejových lampách. Poslední více rozvodněná Jilemka byla v březnu 2000.

Za silnicí Jilemka pokračuje dál nově upraveným korytem ke svému prameni. Ten se nachází zhruba v trojúhelníku mezi lhoteckou křižovatkou, lhoteckým kostelem a sochou sv. Starosty. Tam jsme také zatloukly kůlek s dřevěnou tabulkou s vypáleným nápisem „Pramen řeky Jilemky, LP 2005“.

 

Co závěrem našeho putování popřát naší malé říčce Jilemce. Aby její voda byla zase tak čistá jako před 50ti lety, kdy její vody byly plné rybiček, žab, raků, škeblí a jiných vodních živočichů. Nad jejími břehy aby létali různobarevní motýli a vážky. Aby voda byla tak čistá, jako když naše maminky a babičky nosily nebo vozily vyprané prádlo a na ze dřeva zhotovených máchadlech jej máchaly. Máchaly tam i bílé prádlo, které po uschnutí bylo čisté a krásně vonělo. Dále bychom si přáli, aby vodou, kterou po své cestě nasbírala ze svého povodí, byly odnášeny jen dobré a příjemné zprávy.

Závěrem ještě jeden údaj o Jilemce. Délka jejího toku měří zhruba 10 km a protéká lhoteckým, brenským, martinickým, roztockým a jilemnickým katastrem.

Sepsal na jaře 2005 Vladimír Šoustal

Čerpáno z publikací: J. Ambrož – Jilemnice, J. Luštinec – Jilemnice, 500 let obce Martinice.

 

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Zálesní Lhotě - v obci staletí stál dřevěný kostel se samostatnou zvonicí. Během mnoha staletí postupně zchátral a proto bylo rozhodnuto postavit nový.

Novogotický kostel, který nahradil původní, předčil jej velikostí i krásou. Novostavba vznikla v rozmezí roku 1881. Autorem projektu byl navrhovatel nového kostela ve Vrchlabí arch. Š. Tégl. Kostel je jednolodní s křížovou lodí, ke které je připojena vznosná štíhlá věž.

Stěny vnějšího pláště kostela jsou z kvádrů červeného pískovce, opěrné pilíře, portálky a ostění oken z pískovce okrové barvy. Tato kombinace dodává kostelu nevšední půvab. Vznosná stavba je výraznou dominantou obce uplatňující se ve všech pohledech na ni.

                                   Robert Řemínek 

 

 

 

 

 

Jiná sdělení

 

 

Informace Sboru dobrovolných hasičů

Členové našeho sboru se 25. 6. 2005 zúčastnili oslav 130 let založení SDH Jablonec nad Jizerou. V dopoledních hodinách se konala slavnostní schůze v místním kinosále, na které byli přítomni představitelé Krajského a Okresního sdružení hasičů, delegace okolních sborů a družebního sboru hasičů z Německa. Hasičský průvod v čele se zástavami zúčastněných sborů, mezi nimiž nechyběl ani náš historický prapor, prošel městem až k hasičské zbrojnici, kde se konala oslava. Tam již čekali další naši členové se starou stříkačkou, která byla s ostatními historickými stroji předvedena v chodu. Slavnosti přálo pěkné počasí, k tanci a poslechu vyhrávala jablonecká dechová hudba. Celá oslava se jabloneckým hasičům vydařila.

V pátek 8. 7. ve večerních hodinách proběhlo na nádraží ČD v Martinicích předem neohlášené  prověřovací hasičské cvičení na hořící vagón papíru. Cvičení vyhlásil Hasičský záchranný sbor Semily a mezi zasahujícími sbory z některých okolních obcí nechyběl ani sbor místní.

Naše historická stříkačka se představila, samozřejmě v plném chodu, společně se stříkačkami okolních sborů  i na jilemnickém náměstí v pátek 15. 7. v rámci Krakonošových letních podvečerů.

Pohár vítězůVe dnech 12. - 15. srpna 2005 se 10 členů sboru zúčastnilo s naší historickou stříkačkou, vyrobenou v roce 1889 a motorizovanou v roce 1923, na základě pozvání II. Evropských a V. zemských závodů koňských stříkaček v Cichowu v Polsku. A jak to všechno bylo?

V Roztokách při světovém rekordu v dálkové dopravě vody jsme byli osloveni ing. Pawlem Buksalewiczem, starostou města a oblasti Krzywiň, zda bychom se zúčastnili závodů koňských stříkaček v Polsku. Tam se do dnešní doby zachovala spousta ručních stříkaček, ale ne motorizovaných a naše stříkačka by na této akci byla přímo atrakcí. Po malém váhání a po obdržení oficiálního pozvání se začalo s přípravami na cestu. Největším problémem bylo zajistit převoz stříkačky na vzdálenost 300 km tam a 300 km zpět. Nakonec auto zapůjčila firma Ekosev s.r.o. Horní Sytová. Následovalo zhotovení nájezdů na auto, ukotvení apod. Od hasičů z Roztok byly zapůjčeny staré helmy a byly upraveny další součásti výstroje nutné pro prezentaci historické stříkačky. Pro vývoz stříkačky přes hranice bylo také nutno vyhotovit a ověřit Souhlas s účastí na akci.

V sobotu 13. 8. byl pro zahraniční delegace uspořádán výlet do Zemědělského muzea ve Szreniawie, střediska Mysliveckého spolku v Czempiniu a zámečku v Kopaszewie.

Hlavní program probíhal v neděli 14. 8. v Cichowu. Zahraniční stříkačky byly vystaveny ve skanzenu, který vznikl postavením filmových kulis k polskému historickému filmu Pan Tadeáš.

Odpočinek po bojiSamotná soutěž historických stříkaček byla zahájena v 11.00 hodin slavnostním nástupem a poté již odstartovalo na dvou závodních drahách 15 družstev žen a 53 družstev mužů.

Následovaly ukázky zahraničních stříkaček s umístěním v tomto pořadí:  1. Unin - Slovensko (ruční stříkačka), 2. Pomaz - Maďarsko (ruční stř.), 3. Klatovy - Čechy (parní stř.), 4. Martinice v Krkonoších - Čechy (motorizovaná stř.), 5. Berettyóujfalu - Maďarsko (ruční stř.), 6. Přerov nad Labem - Čechy (ruční stř.), 7. Roztoky u Jilemnice - Čechy (parní stř.).      

Obdivovali jsme jak perfektní organizaci závodů a nasazení soutěžících, tak i přehlídku stříkaček tažených koňmi a v mnohých případech i historické uniformy.

Na závodech byli přítomni hlavní představitelé hasičů z Polska, Maďarska, Čech a Slovenska, hosté ze státní správy, zástupci různých médií. Z Čech byl přítomen starosta Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska ing. Karel Richter a šéfredaktor časopisu Alarm revue pan Ivo Havlík.

Musíme konstatovat, že v Polsku bylo o nás velice dobře postaráno, za což patří polským přátelům velký dík. Nikdo z nás se dosud podobné akce nezúčastnil, takže to byla veliká zkušenost.

B. Ducháček, M. Štefanová

 

 

 

 

Martinice v Krkonoších 31. 8.  2005

Redakční rada neručí za obsah zaslaných příspěvků a tyto příspěvky nemusí být totožné s jejím názorem. Martinický zpravodaj vydává Obecní úřad Martinice v Krkonoších. Cena 7,-- Kč, předplatné je možno zajistit na OÚ. Tisk R. Friede, Roprachtice, tlf. 481 593163.

Obec Martinice