Drobečková navigace

Úvod > O Martinicích > Příroda Martinic a okolí > Horopis

Horopis

Horopis.

Krkonoše dělí na západě od Jizerských hor Novosvětský průsmyk /870 m.n.m./, na východě končí Libavským sedlem /544/. Krkonoše se člení na Krkonošské hřbety a Krkonošské rozsochy.

   Krkonošské hřbety tvoří dva rovnoběžné hřebeny, táhnoucí se ve směru severozápad-jihovýchod, na nichž se nacházejí nejvyšší vrcholy Krkonoš. Slezský hřbet, po němž probíhá státní hranice s Polskem, spadá svými severními svahy prudce do slezských rovin. Leží na něm vrcholy Violík /1472/, Vysoké Kolo /1506/, Malý Šišák /1440/, Stříbrný hřbet /1490/, Sněžka /1602/ a Svorová hora /1410/. Jižněji položený Český hřbet se stýká se Slezkým hřbetem na zapádě hor v prostoru Labské louky, na východě na Bílé louce. Od Slezského hřbetu ho dělí Mumlavský důl, Labský důl a Důl Bílého Labe. Český hřbet je rozdělen na dvě části hlubokým průlomovým údolím Labe nad Špindlerovým Mlýnem. Mezi významné vrcholy Českého hřbetu patří v jeho západní části Lysá hora /1344/, Kotel /1435/, Zlaté návrší /1411/, v části východní Kozí hřbety /1422/, Luční hora /1555/ a Studniční hora /1554/.

   Krkonošské rozsochy směřují z obou hřbetů jižním směrem do českého vnitrozemí a mezi nimi vyhloubily svá údolí krkonošské říčky a řeky. Od západu k východu to jsou rozsochy: Kapradník-Hvězda-Bílá skála mezi Kamenicí a Jizerou, Vlčí hřeben-Kobyla mezi Jizerou a Jizerkou, Mechovinec-Černá skála-Šeřín-Žalý mezi Jizerkou a Labem, Planina-Herlíkovický Žalý-Strážná hůra-Vápenice mezi Labem a Malým Labem, Zadní Planina-Liščí hora-Černá hora-Světlá hora mezi Čistou a Úpou, Růžová hora-Pěnkavčí vrch mezi Úpou a Malou Úpou a Pomezní a Dlouhý hřeben s Rýchorami mezi Malou Úpou a Bobrem v Polsku.

  Podkrkonošská pahorkatina je vlastně rozlehlou pánví se zvlněným dnem, kterou ze všech stran obklopují vyšší horské hřbety. Ze severu je ohraničena jižním úpatím Krkonoš a jizerskýn předhůřím. Z jihozápadu ji odděluje od České tabule Ještědsko-kozákovský hřbet s vrcholy Sokolu /563/, Hamštejna /610/, Kozákova /744/, Tábora /678/, Bradlece /557/ a Kumburka /642/ západně od Nové Paky. Východně od Nové Paky ohraničuje Podkrkonoší z jihu Zvičinský hřbet s vrcholem Zvičiny /671/ a Kocléřovský hřbet, protnutý údolím Labe, jehož součástí jsou vrchy Pecen /520/, Slučí kameny/511/, Liščí hora /609/ a Kopna /582/. Za řekou Úpou u Červeného Kostelce uzavírá Podkrkonoší ze severovýchodu Broumovská vrchovina: Jestřebí hory s vrcholy Kolčarka /691/, Žaltman /739/ a Čížkovy kameny /632/, dále Závory s kótami Přední Hradiště /710/ a Krupná hora /706/, a konečně Vraní hory nad Libavským sedlem s Mravenčím vrchem /837/ a Královeckým Špičákem /881/.

   Severně od Nové Paky leží v Podkrkonošské pahorkatině pásmo Staropackých hor: Jíva /568/, Staropacká hora /578/, Levín /568/, Kozinec /608/, Čistecká hůra /587/, Stráž u Studence /630/ a Hůra /566/ nad Martinicemi.

 

 

 

 

Obec Martinice