Historie

Založení, starostové a činnost do konce I.světové války

Podnět k založení velké sokolské rodiny v zemi české byl dán 16. února 1862 v Praze. U jejího zrodu stáli Jindřich Fügner (1822-1865) a Miroslav Tyrš (1832 – 1884). Český Sokol vzdělával a zakládal jednoty po celé vlasti. Také v naší obci vyšla z úst Jana Horáčka (čp. 19) výzva k vytvoření přípravného výboru, který by se o založení jednoty postaral. Stalo se tak 4.dubna 1897 v hostinci u Josefa Haška (čp.103), kde se sešlo 29 nadšenců, kteří zvolili tříčlenné představenstvo přípravného výboru ve složení Jan Horáček (čp.19), Jan Valeš (čp.47) a Josef Hašek (čp.103). Dne 2. července téhož roku se pak sešla v hostinci pana Haška další schůze, na které 21 členů složilo slib věrnosti, a tak se stali prvními členy nově založené Tělocvičné jednoty Sokol Martinice. Toto datum považujeme za den vzniku.

16. prosince roku 1897 pak byly pod č. 200891 C.K. místodržitelstvím v Praze schváleny navržené stanovy. Na to proběhla 6. února 1898 opět v hostinci pana Haška první valná hromada, na které bylo zvoleno dvanáctičlenné představenstvo v čele se starostou hostinským Josefem Haškem.

8.března 1898 následovalo přijetí TJ Sokol do okrskového svazu v Jilemnici.

13 března 1898 byla jednota přijata do svazu Župy Krkonošské a 15. dubna pod ochranu jednoty ve Vysokém Mýtě.

Jednota se při svém zrození netěšila přízni mnohých občanů. Brzy však kázní a chováním členstva dokázala, že občanstvo pochopilo její ušlechtilé cíle a hladina prvního nepochopení se uklidnila.

24. července 1898 byl prvním dnem, kdy 15 bratří jednoty na slavnosti v Lomnici nad Popelkou se předvedlo ve vlastním kroji, zhotoveném krejčím Josefem Ducháčem (čp.113).

 

V tomoto období se střídali ve funkci starosty TJ Sokol tito bratři:

1898 - 1901 Josef Hašek, hostinský (čp.103)

1902 - 1910 František Kasper, pekař (čp.105)

1911 - 1912 Antonín Novotný, tkadlec (čp.99)

1913 - 1914 František Jebavý, výpravčí (čp.67)

8.února 1914 byl zvolen František Horáček , syn továrníka (čp.109), který však v důsledku vypuknutí války odcestoval 26.července 1914 do Ameriky a proto 29.listopadu 1915 byli k nejnutnějšímu řízení jednoty zvoleni:

František Buchar, obuvník (čp.23) jako jednatel a František Jebavý, zednický polír (čp. 46) jako pokladník, ten dne 10.prosince 1915 převzal skrovný majetek od posledního předválečného pokladníka jednoty Josefa Haška, obchodníka (čp.32). Do knihy protokolu bylo pak zapsáno: "Následkem světové války činnost spolku zaniká, neboť skoro všichni členové byli povoláni do vojenské služby."

 

Starostové a činnost od konce I.světové války do roku 1949

Činnost TJ Sokol byla v obci obnovena brzy po vyhlášení samostatnosti Československého státu 28.října 1918, když 8.listopadu uspořádala průvod obcí a s příchozivšími spoluobčany vyslechli všichni účastníci proslov učitele Antonína Pochopa z Jilemnice "O vzniku naši samostatnosti".

Nastalo druhé období činnosti Tělocvičné jednoty Sokol ve svazku Československé obce sokolské za dvacetiletého trvání první republiky, které možno označit za velmi plodné, bohužel přerušené okupací.

Počátkem roku 1919 byl založen stavební fond na stavbu tělocvičny s počátečním vkladem 900,-, což byla částka získaná z dobrovolných příspěvků a dále to byl výtěžek z plesu. Ke stavbě nedošlo a proto fond byl před zastavením činnosti TJ v roce 1941 darován obci, k tomu došlo dle zápisu z valné hromady 28.ledna1940. Tímto datem byly zápisy ukončeny a pokračují až poválečným datem 21.června 1945, kdy byla opětovně činnost TJ Sokol Martinice jako součást Československé obce sokolské obnovena.

Velkou stopu zanechal rok 1922, kdy Tělocvičná jednota Sokol Martinice získala na základě Trhové smlouvy ze dne 17.června 1922 od Otto Harracha, majitele panství jilemnického bytem toho času na Strkově, do vlastnictví les ve výměře 5ha 48a a 8m2 za 25 tisíc korun.

Dalším milníkem v historii Sokola Martinice byl rok 1949, kdy nabyl dne 23.července účinnosti zákon č.187/1949 Sb., kterým došlo ke sjednocení tělovýchovy a sportu pod Českým svazem tělesné výchovy (ČSTV).

Činnost v této etapě dějin TJ Sokol Martinice představovala především tělesná cvičení, účast na sletech, lyžařský sport, účast na atletických přeborech a též divadelní činnost. Již v těchto letech ovšem byly pořádány podobné akce jako nyní. Důkazem toho je zmínka ze dne 28.října 1919, kdy byl pořádán dětský den při příležitosti založení české školy v Zálesní Lhotě.

Od 7. ledna 1949 byl do TJ Sokol Martinice včleněn oddíl kopané, který od data svého založení, jímž byl 7.červenec 1934, existoval jako samostatný "Sportovní kroužek" Martinice. Do TJ vstoupil včetně vkladu majetku ve výši 48.000,- Kčs. Ihned v roce 1949 postoupil jakožto mistr do II.třídy okrsku Železný Brod , kde obsadil 5.místo v konečné tabulce.

 

V tomto období stáli v čele TJ Sokol Martinice tito starostové, kteří byli voleni vždy počátkem roku na valné hromadě.

12.1. 1919 František Jebavý, zednický polír (čp.46)

4.1. 1920 František Jebavý, výpravčí (čp.67)

16.1 1921 František Jebavý, výpravčí (čp.67)

18.1. 1922 František Horáček, továrník (čp.109)

14.1. 1923 František Horáček, továrník (čp.109)

13.1. 1924 František Horáček, továrník (čp.109)

25.5. 1924 František Jebavý, výpravčí (čp.67)

4.1. 1925 František Horáček, továrník (čp.109)

1.1. 1926 František Horáček, továrník (čp.109)

23.1. 1927 František Horáček, továrník (čp.109)

5.2. 1928 František Horáček, továrník (čp.109)

20.1. 1929 František Horáček, továrník (čp.109)

10.2. 1930 František Janoušek, dřevař (čp.162)

15.1. 1931 František Janoušek, dřevař (čp.162)

5.2. 1932 František Janoušek, dřevař (čp.162)

29.1 1933 František Bedrník, (čp.120)

12.1 1934 František Bedrník, (čp.120)

13.1 1935 František Bedrník, (čp.120)

24.1. 1936 Josef Ducháč

24.1. 1937 Oldřich Buďárek, zednický polír (čp.33)

14.1. 1938 Oldřich Buďárek, zednický polír (čp.33)

13.1. 1939 Oldřich Buďárek, zednický polír (čp.33)

28.1. 1940 Oldřich Buďárek, zednický polír (čp.33)

 

Historie po roce 1949

Rok 1949 byl přelomový především díky přijetí výše citovaného zákona. Na tomto základě došlo i ke změně názvu, kdy bylo v názvu slovo "Tělocvičná" nahrazeno slovem "Tělovýchovná".

Od obnovení činnosti až do svého úmrtí v roce 1957 zastával funkci předsedy jednoty Oldřich Buďárek (čp.33). Jeho nástupcem se stal Václav Volech, který funkci rovněž vykonával téměř do dne svého úmrtí v roce 1973. I další pokračovatel ve funkci předsedy zůstal až do své smrti. Byl jím Josef Mašek, který zemřel v červnu 1978. Po pětiměsíční přestávce byl do fukce předsedy zvolen v prosinci 1978 Petr Buriánek (holič). Ten rezignoval ze zdravotních důvodů v březnu roku 1980. Po roce, tedy v březnu 1981, byl do čela jednoty zvolen Ing.Emil Dřevojánek. I jeho práci v čele jednoty ukončila náhlá smrt v listopadu 1991. Výroční členskou schůzí v březnu 1992 byl pak předsedou zvolen Petr Cejnar, který ji vykonával do května 1994, kdy pro pracovní vytížení rezignoval. Jeho nástupcem byl zvolen Ing. Josef Vancl.

 

14.února 1996 byla obnovena Tělocvičná jednota Sokol Martinice v Krkonoších, organizovaná pod Českou obcí sokolskou. Zakládající valná hromada pak do fukce starosty zvolila Leoše Mejvalda. Posledně jmenovaní vykonávají své funkce doposud.

Činnost v této etapě se odvíjela především v oddíle kopané a v turistickém kroužku. Obě složky byly včleněny v březnu 1948. Dále pak v oddíle ledního hokeje , který byl založen v roce 1954. U jeho zrodu stál Petr Buriánek (holič). První zápas byl sehrán s Jilemnicí ještě na zamrzlém rybníce. Tehdy panovaly dlouhodobě mrazy dosahujících -27oC. Ihned po založení oddílu se ovšem započalo s budovaním zímního stadionu. Bruslilo se již v roce 1955, i když zatím na provizorním hřišti. V roce 1962 naši hokejisti získali titul přeborníka okresní soutěže a postoupili do I.A třídy. V dalších letech a to 1970, 1980 ,1986 a zejména pak 1988 docházelo ke zvelebování zimního stadionu. Další "rekonstrukce" proběhla v roce 2003 a 2013.

Jak v ledním hokeji tak i v kopané naši borci zaznamenali mnoho úspěchů a to jak v kategorii dospělých, tak i v mládežnických. Ovšem i v jiných sportech jsou mezi úspěšnými sportovci zapsáni martiničtí rodáci. Zde můžeme jmenovat na příklad Oldřicha Buďárka, který se stal dvakrát mistrem republiky ve skoku na lyžích a reprezentoval v roce 1936 na ZOH v Garmisch-Partenkirchenu. Zúčastnil se rovněž závodů na mamutím můstku v Planici. Úspěchy zaznamenal i jeho bratr Jaroslav a to v závodě sdruženém. Ve skoku na lyžích ovšem připomínáme ještě bratry Karla a Drahomíra Jebavé, syny místního výrobce lyží Karla Jebavého. Především mladší Drahoš získával tituly přeborníka či mistra republiky. Dvakrát jako žák, dvakrát jako dorostenec a pětkrát jako muž. K tomu ještě jedenkráte ve skoku pro závod sdružený. Za své úspěchy byl v roce 1960 jmenován mistrem sportu.

Ovšem naši obec nereprezentovali pouze muži. Do tabulek se zapsala v roce 1989 na 15.ročníku Československé univerziády v rychlostním závodě biatlonistů Eva Bukovská (čp.201), studentka University Jana Evangelisty Purkyně v Brně.

Od roku 1946 se výbor zabýval myšlenkou výstavby sokolovny. V roce 1947 byl zpracován projekt panem stavitelem O.Rajmem. Únorové události roku 1948 výstavbu dle zpracovaného projektu zhatily. K zahájení stavby, ovšem dle jiných plánů, došlo až v roce 1957. Stavba byla prováděna svépomocí v rámci brigádnických hodin a byla dokončena v září 1963, kdy zde bylo zázemí pro Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěže. V roce 1973 byla zbudována hospodářská budova pro uložení strojů a nářadí.

Dobře si zapamatujme rok 1976, kdy v červnu naše TJ zavítala poprvé do družebních Martinic na Moravě (u Holešova). Od té doby se setkáváme každoročně, přestože se již vyměnily dvakrát generace návštěvníků a lety se měnila i podoba setkání. Nic ovšem nezmění srdečnost každého uskutečněného družebního setkání.

V roce 1997 proběhly oslavy 100. výročí existence, což byl další významný milník v historii Sokola Martinice.  

 

Proč dnes existuje Tělovičná jednota Sokol Martinice v Krkonoších a Tělovýchovná jednota Sokol Martinice?

Pro objasnění celé situace musíme začít pěkně od začátku a to od data 16.1.1991, kdy Česká obec sokolská v Praze 1 zažalovala Český svaz tělesné výchovy Praha 6 a Tělovýchovnou jednotu Sokol Martinice o navrácení majetkových práv a vydání věci.

Proti rozsudku Okresního soudu v Semilech z 13.prosince 1994 podali žalobci (ČOS) a druhý žalovaný (TJ Sokol Martinice) odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové a ten rozsudkem z 20.února 1996 podle §220 odst.1 o.s.ř. výrok změnil a uložil prvému žalovanému (ČSTV) uzavřít dohodu o vrácení pozemků s žalobcem a naopak zamítl žalobu vůči TJ Sokol Martinice.

České obci sokolské se navrací majetek (pozemky), jehož byl vlastníkem ke dni 31.březnu 1948 a nelze mu vydat stavby na pozemcích vybudované ČSTV. Tímto rozsudkem došlo k rozuzlení majetkoprávních vztahů, ale způsobilo, že máme v obci dvě sokolské jednoty. Tělocvičnou jednotu Sokol Martinice v Krkonoších, která vlastní veškeré pozemky, včetně těch pod stavbami, a Tělovýchovnou jednotu Sokol Martinice, jíž zůstaly v majetku budovy.

(pozn autora. Zde je třeba uvést, že je třeba brát rozsudek jako kompromis a pro Martinice v Krkonoších jako dílčí vítězství, neboť pravda je ta, že veškerý majetek byl v minulosti pořízen a financován z pohnutek a silami členů Sokola Martinice, třebaže za částečného finančního příspěvku "nadřízené" složky.

S nastalou situací se potýkáme téměř při každodenní činnosti. Pro veřejnost v obci vystupují obě jednoty bok po boku pod souhrným označením "Sokol Martinice", neboť vedení obou jednot je jednak úzce provázané a pak také v jejich mysli zvítězila myšlenka, že v jednotě je síla.

Činnost v posledních letech se soustřeďuje na jakési oživení činnosti Sokola v obci, která zbytečným soudním sporem utrpěla na své bohatosti a výsledcích. S těmito snahami velice úzce souvisí i snahy o modernizaci a zvelebení sportovního areálu tak, aby zde nalezli vyžití všichni martiničtí občané. Kromě vybudovaného dětského koutku s prolézačkami, houpačkami a pískovištěm pro ty nejmenší návštěvníky, byl v nedávné minulosti postupně vybudován stánek s občerstvením a krytým posezením. Byl zrekonstruován kurt pro volejbal a nohejbal, kde se mimo těchto dvou her pravidelně odehrávají i turnaje v "Petanque" či zde v letních měsících probíhá například cvičení "Jumping"(trampolíny). Na jednáních výboru se ovšem stále vine nit možného dalšího rozvoje.

 

13. 10. Renáta

Zítra: Agáta

Aktuality